LWQ – blog

Již před časem sem si všimnul celkem velkého počtu přístupů na web s daty z meteostanice GIOM 3000 AE s tím, že se lidé shánějí po aplikaci pro tuto skvělou záležitost, ale ani výrobce, ani jiný subjekt či fyzická osoba nic takového na netu nepublikoval.

Já již delší čas mám vyvinutou aplikaci pro své potřeby a to hlavně datové pozadí, tedy zpracování  a uložení dat. Teď však mám impulz dodělat i vizuální stránku aplikace, tak aby byla použitelná pro ostatní a přemýšlím i o tom, že bych tuto aplikaci u sebe na serveru hostoval pro ostatní, kteří by jen odesílali data a výstupy by se generovali automaticky.

Později tento článek samozřejmě doplním o další data atd.

Budu velmi rád, když se v komentářích pod článkem vyjádříte k tomuto nápadu, tedy například jaké funkce byste rádi a tak dále … 😉

Aktualizace 02.07.2012:

Na adrese meteostanice na Maliňáku již běží nejnovější verze mého klonu aplikace TMEP, rozšířená o funkcionalitu pro GIOM 3000AE.

Pokud nemáte doma nějaké schopné zařízení, jenž by Vám data z GIOM3K četlo a posílalo na web server, tak je nutné přesměrovat nějaký ten port či zařízení dát pevnou veřejnou adresu. V každém případě je nutné GIOM3K správně nastavit, například jak je zobrazeno níže. Především je nutné silné heslo, vymyšlený HTTP(a TELNET) port (ideálně 15000+) a status.xml vyhodit z autentifikace (lze jít i přes autentifikaci, ale to tento návod neřeší). Vše je v obrázku označeno.

Následně je nutné na MySQL server importovat *.sql soubor z přiloženého souboru a nahrát(+upravit) skript na server. Poslední nutný krok je nastavení CRONu na Vašem web serveru, aby co xy minut (dle toho co si zvolíte; kvůli čidlům rychlosti a nárazu větru není vhodný menší interval než 5 minut) spoustěl skript co provede stažení, zpracování a uložení dat. Přiložený soubor neobsahuje rozšíření TMEPu – to dodám s grafy později – ať se máte na co těšit …

Celé je to dosti jednoduché s některými neošetřenými stavy, ale proto je to také JEN pro inspiraci, nicméně v podobné konfiguraci mi to již delší dobu běží. Za případně škody neručím a za přípomínky, komentáře a odkazy na autora tohoto řešení budu jen rád ! 🙂

Aplikace pro GIOM 3000 AE – základ  (PHP skript + SQL soubor)

Aplikace pro GIOM 3000 AE – komplet (ale zatím bez některých grafů) (TMEP 4.2 ala LWQ + PHP skript + SQL soubor)

tmep_basic_300712.zip

1 soubor(y) 1.82 MB

Stáhnout

Rozhodl sem se publikovat zde na svém blogu i návody na nastavení nejrůznějších technologií či vychytávek, jenž mi přijdou pod ruku – zde je tedy první.   Jistě nebudu sám kdo si nejednou položil otázku jak přinutit Huawei modem (nejčastěji E1750) aby se držel pouze 3G/UMTS či pouze EDGE a nepřepínal dle signálu. Například v situaci, kdy signál EDGE je daleko silnější než UMTS, ale 3G Vám poskytne daleko lepší připojení.   Hledal sem s pomocí strýčka Googla a nakonec sem našel ověřené AT příkazy z více zdrojů, tak je tu shrnu a na svém RB411U @ openWRT + Huawei E1750 vyzkouším a výsledky přidám 🙂 Stejně jako další podklady (fotky, rozborku, externí anténu) k tomuto rozšířenému a celkem šikovnému modemu Snad se to někomu bude hodit.   AT příkazy pro ovládání modemu

• AT^U2DIAG=
• • 0 – zařízení funguje pouze jako modem
  • 1 – zařízení funguje jako modem + CD-ROM
  • 255 – zařízení funguje jako modem + CD-ROM + čtečka karet
  • 256 – zařízení funguje jako modem + čtečka karet

• AT+CPIN=X – vyplňte PIN kód (jednodušší (a bezpečnější) je PIN vypnout)

• AT+GMM – vrátí info o modelu modemu
• AT+GMN – zjistí IMEI modemu
• AT+GMR – zjistí verzi FW
• AT+CSQ (AT+CSQ=?) – vrátí informace o síle signálu
• AT+COPS? – vrátí info o buňce, operátoroj
• AT+COPS=? – vrátí informace o dostupných sítích

• AT^SYSCFG=mode, order, band, roaming, domain (system config)
• • mode– jak se má modem chovat
    • 2– search – běžné chování – vyhledává „ideální síť“
    • 13– 2G – pouze GRPS/EDGE provoz
    • 14– 3G/UMTS only – pouze 3G/UMTS provoz
    • 16 – no change – bez změny
  • order– pořadí používaných sítí
    • 0– search – běžné chování – vyhledává a použije „ideální síť“
    • 1– jako první použije 2G, případně pak 3G/UMTS
    • 2– jako první 3G/UMTS, poté 2G
    • 3 – no change – bez změny
  • band– vybírá jakého frek. pásma se má držet
    • 80– GSM DCS (2G)
    • 100– Extended GSM 900 (2G)
    • 200– Primary GSM 900 (2G)
    • 200000– GSM PCS
    • 400000– WCDMA IMT 2000 (3G/UMTS)
    • 3FFFFFFF– Any band – cokoliv z výše uvedených
    • 40000000 – no change of band – bez změny
  • roaming– určuje zda je podporován roaming – doporučuji vypnout
    • 0– not supported – roaming není podporován – vypnut
    • 1– supported – roaming je zapnut
    • 2 – no change – bez změny
  • domain– jakou doménu má modem použít
    • 0– CS_ONLY – použije pouze CSko
    • 1– PS_ONLY – použije pouze PSko
    • 2– CS_PS – použije jak CS, tak PS
    • 3– any – jakákoliv doména
    • 4 – no change – bez změny

Fotky rozborky modemu a anténího konektoru

Aktualizace / dodatek – 02.07.2012 : Jak sem již psal, zjistil sem, že bohužel výrobce použil dosti exotický konektor (viz. výše) a NIKOLIV běžný MMCX, jak někteří tuší a pak jsou zklamaní … Vizte zde. MMCX vypadá dost podobně, ale jinak …

Zdroj :  například fórum openwrt (zdrojů sem zkonsolidoval vícero) … Fotky jsou mé „dílo“ a texty taky.

Často pátrám a hledám v mapách a narazil sem na velmi zajímavý cíl pro možný výlet, výstup.

Jde o vrchol ve východní části Českého středohoří, jenž vypínajíc se do výše 726 metrů nad úrovní mořské hladiny představuje nejvyšší vrchol tzv. Verněřického středohoří a také části středohoří jako celku, tedy na pravém břehu řeky Labe.

Svým umístěním u Jelče, bývalých lázní se tento vrchol dříve nazýval též Jelečský vrch. Temeno vrcholu je plochá plošina s malým výškovým rozdílem, kdy samotný vrchol je označen značkou Klubu Českých turistů (viz. foto). Tato plošina a vyšší svahové partie jsou od roku 1968 vyhlášeny přírodní rezervací neboť se zde vyskytují zvláště chráněné rostliny a roztodivné geomorfologické úkazy.

Toliko běžné, oficiální informace. Dnes Vám chci představit relativně náročnou cestu výstupu, vhodný především pro zdatnější jedince či zkušenější rodiny s dětmi, dětmi odrostlejšími, jenž jsou schopny samostatného náročného pohybu. To vše pouze pěšky, pokud tedy nejste vyznavači dosti drsného cyklocrossu. Je nutné přihlédnout k tomu, že vrchol je přírodní rezervací, tedy kolo byste měli nechat na ramenou a nesnažit se na něm sjíždět z vrcholu, což navíc představuje prakticky nemožnou variatu. Každopádně každému se hodí kvalitní, nejlépe kotníková, treková obuv. Je nutné, zvláště při sestupu dávat velký pozor, kam šlapete, jaký sklon má terén a volit co nejlěpší cestu, zvláště v první části sestupu. Extra pozor je třeba si dát na možné ukloznutí a poranění kotníků. Ale to předbíhám. Tak dál …

Nerad chodím vyloženě po značených turistických značkách (pokud to není nutné), tedy vybral sem si trasu s počátkem pár set metrů před osadou Lhotsko. Je však pravdou, že ze směru od Lovečkovic, Levína či Trnobran lze následovat červenou či zelenou značku, kdy zelená je náročnější, červená mírnější.
Další plán předpokládal napojení se na zelenou značku po výstupu prvních desítek výškových metrů, tedy po vlastně mírnější části trasy.

Následovala prudší část a následně téměř po rovině sem dorazil (nutno dodat, že s naší psicí Tessy :-)) na rozcestí Pod Luhem. Pohled na masiv vrcholu Sedla dosti výmluvně stanovil, jak bude další cesta vypadat, jaký sklon bude mít. Jediné co sem přesně nevěděl bylo, jaký bude podklad, zda skála (tedy místy téměř lezecký výstup) či směs zeminy a erozí rozrušené skály. Pravdou bylo, že v počátku šlo o zeminu, následně o směs zeminy a suti, kdy s přibližováním se k vrcholu se měnil poměř kamenné složky v její prospěch, až nahoře místy byla jen skála (lze to obejít, není nutné vyloženě lezení).

Se stoupající nadmořskou výškou se místy otvírají, sice omezené, ale neskutečně krásné výhledy do okolí. Na vrcholu lze najít řadu skalních teras (pozor na úrazy!) odkud se otvírají nádherné výhledy směrem na zbytek Českého štředohoří, směrem do vnitrozemí Čech či směrem Máchův kraj – však podívejte na fotky, bohužel počasí sem neměl ideální pro fotky. Ale zážitek to byl skvělý, velmi poutavý. I Vám tedy výstup vřele doporučuji, pokud, jako já, máte rádi netradiční výstupy a nekonečné výhledy.

Na závěr ještě jedna perlička. V závěrečné fázi výstupu, posledních 200 výškových metrů, sme vystoupali rychlostí 10 výškových metrů za minutu. Což přístě se budu snazit překonat, ale bude to chtít předtím dosti „poladit“ fyzičku neboť i teď sem místy měl pocit, že by se hodil kyslíkový přístroj 🙂

1 2 ... 5 ►