Výstup na Sedlo u Jelče

Často pátrám a hledám v mapách a narazil sem na velmi zajímavý cíl pro možný výlet, výstup.

Jde o vrchol ve východní části Českého středohoří, jenž vypínajíc se do výše 726 metrů nad úrovní mořské hladiny představuje nejvyšší vrchol tzv. Verněřického středohoří a také části středohoří jako celku, tedy na pravém břehu řeky Labe.

Svým umístěním u Jelče, bývalých lázní se tento vrchol dříve nazýval též Jelečský vrch. Temeno vrcholu je plochá plošina s malým výškovým rozdílem, kdy samotný vrchol je označen značkou Klubu Českých turistů (viz. foto). Tato plošina a vyšší svahové partie jsou od roku 1968 vyhlášeny přírodní rezervací neboť se zde vyskytují zvláště chráněné rostliny a roztodivné geomorfologické úkazy.

Toliko běžné, oficiální informace. Dnes Vám chci představit relativně náročnou cestu výstupu, vhodný především pro zdatnější jedince či zkušenější rodiny s dětmi, dětmi odrostlejšími, jenž jsou schopny samostatného náročného pohybu. To vše pouze pěšky, pokud tedy nejste vyznavači dosti drsného cyklocrossu. Je nutné přihlédnout k tomu, že vrchol je přírodní rezervací, tedy kolo byste měli nechat na ramenou a nesnažit se na něm sjíždět z vrcholu, což navíc představuje prakticky nemožnou variatu. Každopádně každému se hodí kvalitní, nejlépe kotníková, treková obuv. Je nutné, zvláště při sestupu dávat velký pozor, kam šlapete, jaký sklon má terén a volit co nejlěpší cestu, zvláště v první části sestupu. Extra pozor je třeba si dát na možné ukloznutí a poranění kotníků. Ale to předbíhám. Tak dál …

Nerad chodím vyloženě po značených turistických značkách (pokud to není nutné), tedy vybral sem si trasu s počátkem pár set metrů před osadou Lhotsko. Je však pravdou, že ze směru od Lovečkovic, Levína či Trnobran lze následovat červenou či zelenou značku, kdy zelená je náročnější, červená mírnější.
Další plán předpokládal napojení se na zelenou značku po výstupu prvních desítek výškových metrů, tedy po vlastně mírnější části trasy.

Následovala prudší část a následně téměř po rovině sem dorazil (nutno dodat, že s naší psicí Tessy :-) ) na rozcestí Pod Luhem. Pohled na masiv vrcholu Sedla dosti výmluvně stanovil, jak bude další cesta vypadat, jaký sklon bude mít. Jediné co sem přesně nevěděl bylo, jaký bude podklad, zda skála (tedy místy téměř lezecký výstup) či směs zeminy a erozí rozrušené skály. Pravdou bylo, že v počátku šlo o zeminu, následně o směs zeminy a suti, kdy s přibližováním se k vrcholu se měnil poměř kamenné složky v její prospěch, až nahoře místy byla jen skála (lze to obejít, není nutné vyloženě lezení).

Se stoupající nadmořskou výškou se místy otvírají, sice omezené, ale neskutečně krásné výhledy do okolí. Na vrcholu lze najít řadu skalních teras (pozor na úrazy!) odkud se otvírají nádherné výhledy směrem na zbytek Českého štředohoří, směrem do vnitrozemí Čech či směrem Máchův kraj – však podívejte na fotky, bohužel počasí sem neměl ideální pro fotky. Ale zážitek to byl skvělý, velmi poutavý. I Vám tedy výstup vřele doporučuji, pokud, jako já, máte rádi netradiční výstupy a nekonečné výhledy.

Na závěr ještě jedna perlička. V závěrečné fázi výstupu, posledních 200 výškových metrů, sme vystoupali rychlostí 10 výškových metrů za minutu. Což přístě se budu snazit překonat, ale bude to chtít předtím dosti „poladit“ fyzičku neboť i teď sem místy měl pocit, že by se hodil kyslíkový přístroj :-)

 

Posted on Březen 11th, 2012 by lwq  |  No Comments »

DAM – Dálková, automatická, meteostanice

Náchod, Běloves, sjezdovka Brabák

Teplota za poslední 4 hodiny

Teplota za posledních 24 hodin

Posted on Leden 30th, 2012 by lwq  |  No Comments »

Webová kamera s vysokým rozlišením

Náchod, Běloves, sjezdovka Brabák

 

 

Ilustrační foto prvotní montáže kamery

Prvotní montáž webkamery na Brabáku

 

Ilustrační foto krytu kamery

Posted on Leden 30th, 2012 by lwq  |  8 Comments »

Proč lidé nechtějí šetřit, tak jak to stát chce ?

Původně sem chtěl hodit jen cca. 140 znaků na svůj účet na Twitter, ale prostě sem se nevešel s tím co vše se chtěl říct a tak ho dávám sem, na blog  teetnu jen odkaz sem …

 

Tedy k věci … Přečetl sem si zajímavej článek, kde mě zaujal názor ředitele jedné z nějvětších firem Královehradeckého kraje a to chci zde podat svými slovy, přidat svůj názor.
Víte proč se Česi nechtějí účastnit žádných ozdravných, úsporných procesů, jenž víc než často každý všude slyší ? Nechtějí si snižovat svůj měsíční rozpočet, byť o mizivých 500,- (ačkoliv 500,- může být pro některé i velmi vysoká částka …) ? Ne to není ten problém ! Problém je ten, že nechápou v pravdě nepochopitelnou věc – tedy proč by to vůbec měli dělat ?! Dá se říci, že každodenně nejrůznější média přinášejí zprávy o tom, kde se co ukradlo, rozkradlo, nakradlo, … Nejde o stovky či tisíce korun, ale o miliôny a obecně částky, které průměrně pracující človek nikdy neuvidí a nevydělá – ani za celý produktivní věk. Tyto zprávy a čini jsou často však bez konkretního viníka a ještě častěji sic příjdou i s viníkem, tak tomu se téměř zázračně podaří vše „vysvětlit“, zbavit se odpovědnosti či celá aféra jen prostě „vyšumí“, až se běžný člověk nestíhá divit, jaký absurdistán tu dnes a denně funguje.

Typický Čech sedí doma či u piva (dnes už ani ne v hospodě) a nadává či alespoň brblá, jak to jen umí … A tím to až na vzácné vyjímky končí. A to je právě ta pravda tedy problém. Ano chápu to, že podstatná část obyvatel nyší Republiky má za sebou kratší či delsí čas za komunistické nadvlády, režimu kterému nové generace vlastně ani nemají šanci poruzumět, byť na úrovni základního, každodenního života, neboť to nezažili – bohužel i naštěstí. Bohužel, protože by snad s tou zkušeností mohli lépe pracovat něž ti co v t „tom“ delší čas žili a již více jak 20 let se snaží se tohoto stigma zbavit a fungovat jak oni chtějí bez „vedení“. Naštětí, protože tato generace právě tomuto problému čelit nemusí. Obojí však přináší nejrůznější leckdy netušené aspekty, ty však tu už rozebírat nebudu.

Řeším, nejen dle mě, by bylo přestat jen pasivně brblat a taky něco pro to, pro stav věcí, udělat – vyhrnout si rukávy a při nejmenším začít ! Málo kdo si to uvědomuje, ale demokracie není jen o tom, jít jednou za čtyři roky k volbám, ale být aktivním občanem a snažit se, aby náš stát fungoval pro jeho obyvatele a nevracely se „duchové“ minulosti kdy byla úzká skupina lidí „nahoře“ a ten zbytek na tuhle skupinu vydělával.

 

Přiznám se, že se kapku obávám otevřít komentáře pod tímto příspěvkem, ale uvidíme – ty nevhodné komentáře prostě smažu, co se dá dělat mno …

Odkaz na článek

A ještě nějaké to čtení

Posted on Leden 8th, 2012 by lwq  |  No Comments »

VTE Nový Hrádek

Již od útlého věku mě velmi zajímala větrná energetika a vůbec využití energie větru.

To bylo beze sporu podníceno výstavbou větrné elektrárny na Novém Hrádku, nedaleko místa, které kde sem jako dítě často pobýval a i teď, o řadu let později, ho často navštěvuji.

VTE Nový Hrádek - stroj 1Psal se rok 1995, kdy společnost ALVYEN-Voděrady-Nová Ves vystavěla na náhorní planině vrchu Šibeník farmu „větrníků“ typu EKOV 400. Postaveny byly čtyři stroje místo původních šesti neboť jednak (asi) došli finance a druhak byl tlak na to, aby farma již běžela, byť ve zkušebním provozu.

Proč byl tlak na spuštění zkušebního provozu ? Těžko zjistit 100% důvěryhodné informace, po více jak patnácti letech, ale ze zdrojů k nalezení na Internetu lze ledacos odvodit a při zachování chladné hlavy snad i k pravdě se velmi přiblížit.
Tedy velmi pravděpodobně tlak působila jak finanční situace, tak především nutnost celé dílo odzkoušet, namontovány totiž byly prototypové stroje EKOV, stejné jako v lokalitě Boršice u Buchlovic (kde již tato VTE není), provozně nevyzkoušené. Ano – byly / jsou to prototypy. Již za montáže se tedy ladila celá řada problémů a parametrů jak mechanické, tak elektrické povahy.

VTE Nový Hrádek - stroje s dozornouCo se týče mechanických problémů VTE již při prvotním spouštění, nelze nejmenovat veliké problémy s rotory, kdy se samovolně měnil úhel náběhu listů rotoru v důsledku poddimenzování jejich konstrukce. Následkem tohot problému došlo k mechanickému poškození listů rotoru při jejich kolizi s tubusem elektrárny.
Z elektrických problémů docházelo především k „přetáčení“ elektrárny vysoko nad nominální výkon, čímž celý stroj trpěl, vždyť při nominálním výkonu 400kW byl při nárazech větru okamžitý výkon až kolem 800kW, tedy o 100% vyšší. K řešení tohoto vážného problému společnost EKOV na stroje namontovala rotorové příruby, které umožnili mechanicky měnit úhel náběhu listů rotoru a tedy snížení nominálního výkonu při nárazech větru.

Stavební úrad v Náchodě povolil zkušební provoz VTE do 30.09.1997, ten však nebyl naplno využit pro vysokou hlučnost farmy, kdy stroje museli být odstaveny v nočních hodinách. Po tomto termínu stavba nebyla zkolaudována a nemohla tedy být vůbec trvale provozována. Roku 1999, kdy se farma stala majetkem VČE, a.s., byly zahájeny práce na odstranění nedostatků strojů a to z většiny pracovníky VČE.

Elektrárny EKOV400 byly tedy opraveny a odhlučněny pomocí následujících zásahů:

  • vnitřní protor gondol byl vylepen tlumícími rohožemi z minerálních vláken
  • převodové skříně otoče gondoly byly vyměněny a seřízeny
  • mechanické provozní brzdy byly seřízeny včetně jejich vůlí, výměny obložení a přítlačných pružin
  • tlumící antivibrační prstence věží byly dosypány pískem
  • byl nastaven úhel náběhu listů rototu za účelem snížení kroutícího momentu na hřídely rotoru
  • byl upraven povrch listů rotorů a upraveny brzdící lopatky rotorů
  • byla vymezena vůle nábojů rotoru na hřídely

Díky těmto úpravnám byly odstraněny prakticky mechanické závady. Bohužel méně spolehlivé nadále zůstalo natáčení lopatek listů rotoru.

VTE Nový Hrádek - stroj 6Po elektrické stránce strojů je vše v pořádku. Problémem však nadále zůstává působení statické elektřiny a to zejména při bouřkách, kdy dochází k nevratnému poškození (proražení) čidel strojů a to pravděpodobně kvůli nedostatečnému elektrickému propojení stroje jako celku a následného svedení náboje do země.

Ještě bych rád něco řekl k investičním nákladům na VTE.

V roce 1993 byla jedna VTE EKOV400 nabízena za smluvní cenu cca. 7,2 mil. Kč. To při počtu strojů nákladech na výstavbu, dopravu a přípojení k sítí v součtu představuje náklady více než 33 mil. Kč. Plus náklady na opravy …

 

Tento článek ještě určitě doplním, ale pro začátek toto stačí – bude z tohoto článek na pokračování – díky za pochopení :-)

 

  • Currently 2.9/5 Stars.
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Posted on Leden 5th, 2012 by lwq  |  1 Comment »

GetRank - Webmaster and Seo Tools