Nedávno sem postřehnul záměr postavit VTE u Borové, kousek od původní VTE Nový Hrádek.

Silně znechucen sem zabedněností tamních obyvatel, jenž nemají sebekritičnost, soudnost a především dostatek informací, aby záměr přizpůsobili obrazu svému a na místo toho jen tupě záměr „zadupávají do země“ jak to jen jde. Viz nížě uvedené odkazy, kam sem si dovolil níže uvedenýcm textem přispět …

Budu velmi rád, pokud se najde někdo kdo záměr či OZE/VTE/FVE v komentářích zde obohatí o svůj úhel pohledu.

http://vetrne-elektrarny-borova.webnode.cz/

Text příspěvku na tamní diskuzi:

Dobry den vsem,
za sebe sem jednoznacne pro OZE typu VTE, typu FVE a tak dale.
A ackoliv mi prislo jako zbytecny nesmysl sem neco psat, o par vet se nakonec podelim. Jde o popud k premysleni nez jen nazor atp.

Vazeni odpurci VTE, premysleli jste nekdy o druhe strane veci ? O moznem proaktivnim pristupu, kdy jednak si o situaci, technologii, ale i celkove koncepci VTE clovek zjisti maximum a posoudi/vytvori nazor svuj dle toho ? Nic neni cerno-bile a tak, ani VTE nelze jen proste odmitat. Cim dal vice lidi absolutne nekriticky spotrebovava cim dal vice zdroju, predevsim elektriny. A tedy prichazi na svetlo otazka, kde tu energii brat ? Jak si zajistit energetickou bezpecnost ? Jiste, muzeme postavit po Republice sit velkych jadernych elektraren. Ale to vyzaduje silnou(cim dal silnejsi) prenosovou sit a dalsi naklady. Nebylo by rozumejsi mit vicero decentralizovanych a mensich zdroju ? Co se tyce faktickych dopadu VTE na okoli. Pokud bude zajisteno odmrazovani rotorovych listu, tak VTE je bezpecna v cisle limitne se blizicimu 100%. Riziko nejake havarie z pohledu maziv lze eliminovat pomoci upravene konstrukce VTE (sberna vana pro uniky) a predevsim pomoci pouzivani ekologicky nezavadnych, biologicky rozlozitelnych maziv. Havarie z pohledu povetrnostnich podminek se limitne blizi 0% nebot nase vnitrzemske prostredi je proste vyraznych klimatickych extremu a uvazovane stroje umi bezet i na daleko narocnejsich mistech. Dal uz tu nebudu zdrzovat, jen bych rad na vsechny ctenare, navstevniky apeloval : zkuste se do hlouky zamyslet co opravdu chcete, vcetne dusledku.

A veticka na zaver … Pokud by nekdo mel tak strasny problem bydlet pod VTE, klidne si tam barak postavim a hned. A pokud nekdo ma pochyby o hlucnosti, udelejte si vylet na VTE Bozi dar-Neklid a zjistite, ze vetsi „ramus“ dale ledacos jineho, nez VTE. VETRU ZDAR! 🙂

Právě sem dostal velmi smutnou zprávu … Od dnešního časného rána probíhá likvidace větrné elektrárny Nový Hrádek pracovníky ČEZu, kdy bude celá elektrárna zničena a sešrotována.

Prý by jeden tubus (číslo pět) u objektu lehkého opěvnění „U Žižky“ měl zůstat a nést antény některého z mobilních operátorů a doufám, že i rozhlednu.

Tímto neskutečně barbarským, krátkozrakým, až dementním činěm, jenž je vinou řady lidí, kteří se přímo či nepřímo na něm podíleli, se Nový Hrádek opět zařadí mezi stovky jiných obcí v republice co nemají nic zajímavého, unikátního, čím přitáhnout turisty do obce a jejího okolí. Dneškem se Nový Hrádek opět stává jen jednou z obcí, průměrným, ač krásným, koutem Orlických hor.

Je mi až špatně z toho, že žijeme v době, kdež neinformovanost, hloupost, malost a prostá demence hrají tak silné role a nikdo, až na světlé vyjímky, nemá sebe menší snahu udělat něco pro dobrou věc.

Velmi ocením Vaše názory pod tímto článkem … S úctou velký fanoušek a milovník VTE Nový Hrádek, dnes již bývalé 🙁

EDIT: Něco málo z historie a hyterie kolem VTE na webu městyse …

EDIT2: Nakonec na kopci zůstal stroj číslo čtyři, tedy jeho tubus a budova měnírny. Z tohoto „celku“ by v budoucnu měla být rozhledna a turistické centrum. Osobně udělám maximum proto, aby se tak stalo a byla uctěna památka těchto průkopnických strojů a OZE na Novém Hrádku obecně.

EDIT3 (05/%5/2013): Mezi ctěnými návštěvníky mého blogu se našel jeden, jenž nabídnul fotky ze stavby VTE. Až je budu mít, moc rád je přidám. Aktuálně přídávám historické fotky VTE co sem již před delším časem našel na flickr.com …

123►

Již od útlého věku mě velmi zajímala větrná energetika a vůbec využití energie větru.

To bylo beze sporu podníceno výstavbou větrné elektrárny na Novém Hrádku, nedaleko místa, které kde sem jako dítě často pobýval a i teď, o řadu let později, ho často navštěvuji.

Psal se rok 1995, kdy společnost ALVYEN-Voděrady-Nová Ves vystavěla na náhorní planině vrchu Šibeník farmu „větrníků“ typu EKOV 400. Postaveny byly čtyři stroje místo původních šesti neboť jednak (asi) došli finance a druhak byl tlak na to, aby farma již běžela, byť ve zkušebním provozu.

Proč byl tlak na spuštění zkušebního provozu ? Těžko zjistit 100% důvěryhodné informace, po více jak patnácti letech, ale ze zdrojů k nalezení na Internetu lze ledacos odvodit a při zachování chladné hlavy snad i k pravdě se velmi přiblížit.
Tedy velmi pravděpodobně tlak působila jak finanční situace, tak především nutnost celé dílo odzkoušet, namontovány totiž byly prototypové stroje EKOV, stejné jako v lokalitě Boršice u Buchlovic (kde již tato VTE není), provozně nevyzkoušené. Ano – byly / jsou to prototypy. Již za montáže se tedy ladila celá řada problémů a parametrů jak mechanické, tak elektrické povahy.

Co se týče mechanických problémů VTE již při prvotním spouštění, nelze nejmenovat veliké problémy s rotory, kdy se samovolně měnil úhel náběhu listů rotoru v důsledku poddimenzování jejich konstrukce. Následkem tohot problému došlo k mechanickému poškození listů rotoru při jejich kolizi s tubusem elektrárny.
Z elektrických problémů docházelo především k „přetáčení“ elektrárny vysoko nad nominální výkon, čímž celý stroj trpěl, vždyť při nominálním výkonu 400kW byl při nárazech větru okamžitý výkon až kolem 800kW, tedy o 100% vyšší. K řešení tohoto vážného problému společnost EKOV na stroje namontovala rotorové příruby, které umožnili mechanicky měnit úhel náběhu listů rotoru a tedy snížení nominálního výkonu při nárazech větru.

Stavební úrad v Náchodě povolil zkušební provoz VTE do 30.09.1997, ten však nebyl naplno využit pro vysokou hlučnost farmy, kdy stroje museli být odstaveny v nočních hodinách. Po tomto termínu stavba nebyla zkolaudována a nemohla tedy být vůbec trvale provozována. Roku 1999, kdy se farma stala majetkem VČE, a.s., byly zahájeny práce na odstranění nedostatků strojů a to z většiny pracovníky VČE.

Elektrárny EKOV400 byly tedy opraveny a odhlučněny pomocí následujících zásahů:

• vnitřní protor gondol byl vylepen tlumícími rohožemi z minerálních vláken
• převodové skříně otoče gondoly byly vyměněny a seřízeny
• mechanické provozní brzdy byly seřízeny včetně jejich vůlí, výměny obložení a přítlačných pružin
• tlumící antivibrační prstence věží byly dosypány pískem
• byl nastaven úhel náběhu listů rototu za účelem snížení kroutícího momentu na hřídely rotoru
• byl upraven povrch listů rotorů a upraveny brzdící lopatky rotorů
• byla vymezena vůle nábojů rotoru na hřídely

Díky těmto úpravnám byly odstraněny prakticky mechanické závady. Bohužel méně spolehlivé nadále zůstalo natáčení lopatek listů rotoru.

Po elektrické stránce strojů je vše v pořádku. Problémem však nadále zůstává působení statické elektřiny a to zejména při bouřkách, kdy dochází k nevratnému poškození (proražení) čidel strojů a to pravděpodobně kvůli nedostatečnému elektrickému propojení stroje jako celku a následného svedení náboje do země.

Ještě bych rád něco řekl k investičním nákladům na VTE.

V roce 1993 byla jedna VTE EKOV400 nabízena za smluvní cenu cca. 7,2 mil. Kč. To při počtu strojů nákladech na výstavbu, dopravu a přípojení k sítí v součtu představuje náklady více než 33 mil. Kč. Plus náklady na opravy …

Tento článek ještě určitě doplním, ale pro začátek toto stačí – bude z tohoto článek na pokračování – díky za pochopení 🙂

12►